Zasadím se o cyklostezky podél silnice I/50, říká nový místostarosta Bučovic

Ilustrační foto
Autor: Bučovické noviny

Po loňských říjnových volbách usedl Jan Růžička do křesla místostarosty města. Zúročit v něm chce jak dosavadní politické, tak i profesní zkušenosti.

Jak se cítíte na nové pozici?
Pozice je to skutečně nová, proto se snažím co nejdříve rozkoukat, seznamuji se s tím, co obnáší práce místostarosty města. Asi nikoho nepřekvapí, že se mnohdy cítím nezkušeně. Mám ovšem velkou výhodu, že stojím po boku schopného starosty Jiřího Horáka a na radnici spolupracuji s dalšími lidmi, kteří svou práci dobře znají.

Kdy jste vstoupil do politiky?
Na podzim roku 2006 jsem byl zvolen obecním zastupitelem v Kojátkách, odkud pocházím. V zastupitelstvu Kojátek jsem působil do léta roku 2010, kdy jsem se oženil a odstěhoval se do Bučovic. Přibližně ve stejné době jsem vstoupil do Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL). Motivem pro vstup do této strany byl její neúspěch ve volbách do poslanecké sněmovny. Svým členstvím a prací jsem chtěl lidovcům pomoct. Bylo mi líto, že pětiprocentní volební klauzuli tehdy nepřekročila strana, která prosazuje (dle mého názoru) velmi rozumnou a prospěšnou politiku. Tím myslím zejména podporu rodin, rovnováhu mezi principy svobody a solidarity a hájení konzervativních hodnot.

Jak ve vedení města, tak i v zastupitelstvu jste nováček. Doposud jste učil na gymnáziu. Je náročné přeorientovat se takto rychle na úplně jiný post?
Jak jsem už zmínil, v minulosti jsem působil v zastupitelstvu Kojátek, ačkoliv situace ve městě je pochopitelně odlišná od situace na malé vesnici. Jinak na gymnáziu prozatím zůstávám, budu tam vyučovat do konce školního roku. Mám tedy několik měsíců na to, abych se postupně přeorientoval na práci místostarosty. Nicméně je pravda, že můj pracovní život se už od prvního dne na radnici změnil, postupně si na tuto skutečnost zvykám. Svou práci na gymnáziu, kde vyučuji dějepis a zeměpis, mám moc rád, je velmi naplňující. Nicméně abych mohl působit jako místostarosta, musel jsem se vzdát několika vyučovacích hodin a dohodnout si ve škole zkrácení úvazku.

Vraťme se ještě k volbám, respektive jejich výsledku. Jak jste vnímal vítězství bučovických lidovců bezprostředně po volbách a jak teď, s odstupem času?
Upřímně musím říct, že když jsem se dozvěděl výsledek voleb, nijak jsem nejásal... Ano, těšilo mě, že voliči ocenili práci našeho lídra Jiřího Horáka, KDU-ČSL dosáhla nebývalého úspěchu, také mně dali mnozí lidé svůj hlas. Zároveň jsem si však uvědomil, že je nutné převzít odpovědnost, poněvadž z okruhu zastupitelů zvolených za lidovce musí vzejít kromě starosty také místostarosta. A to jsem před volbami vůbec nepředpokládal. Byť jsem byl „dvojkou“ na naší kandidátce, usiloval jsem pouze o místo v zastupitelstvu. S odstupem času musím říct, že výsledek voleb je velmi pěkný. Myslím, že v současném složení může zastupitelstvo dobře pracovat.

Co je podle vás v komunální politice nejdůležitější?
Antický učenec Aristoteles se zabýval mimo jiné politickou filozofií, přičemž dospěl k rozdělení vlád na dva druhy – špatné a dobré. Pro dobré vlády (bez ohledu na počet osob, které vládnou) podle Aristotela vždy platí, že pracují ve prospěch lidského společenství – obce. V tomto s Aristotelem zcela souhlasím, myslím, že nejdůležitější při působení v politice (tedy i té komunální) je usilovat o dobro lidí, a to v dlouhodobém horizontu.

Máte nějakou vizi, co byste chtěl z pozice místostarosty ve městě změnit?
Především chci být nápomocen našemu starostovi v úsilí přeměnit ruiny bývalých UP závodů v pěknou městskou čtvrť. Také se chci zasadit o vybudování cyklostezek v Bučovicích podél silnice I/50. Nyní se s cyklisty, kteří se oprávněně obávají hustého provozu na silnici I/50, setkáváme na chodících, kde se proplétají mezi chodci. Na chodníku ovšem cyklisté nemají co dělat. Na cyklostezkách, které mohou vzniknout vedle chodníků, by bylo jasně vyznačeno, kde se mají cyklisté pohybovat. Tak bychom zajistili bezpečí pro chodce i cyklisty. Chtěl bych také přispět k ještě lepšímu vzhledu našeho náměstí.

Dostal jste už na starosti konkrétní oblasti? Jsou nějaké, které byste nechtěl?
Oficiálně jsem dosud nedostal na starost žádnou konkrétní oblast. Ale s každým dnem v úřadě přicházejí nové úkoly a do jejich řešení se postupně zapojuji. Jestli bych nějakou oblast nechtěl? Žádná taková mě teď nepadá, ale možná o ní jen zatím nevím (úsměv).

Jste historik. Myslíte, že můžete své dosavadní znalosti a zkušenosti zužitkovat na postu místostarosty?
Troufám si říct, že můžu. Jak učitelská profese, tak i historické metody mě mnohému naučily, příznivě ovlivnily mé myšlení a přístup k práci. Milou náhodou je, že tematikou mého několikaletého výzkumu, který jsem završil vydáním knihy, byla právě obecní samospráva Bučovic (a Slavkova). Zabýval jsem se obdobím let 1850 až 1914. Tehdy se v habsburské monarchii zrodila místní samospráva ve své novodobé podobě, jež byla důležitým činitelem při utváření občanské společnosti. Při svém výzkumu jsem pročetl tisíce stránek, které měly svůj původ na bučovické radnici. Je až s podivem, jak podobné jsou některé otázky, které řešili představitelé samosprávy v druhé polovině 19. století a řeší je i dnes.

A co další ambice v politice? Nepomýšlel jste například na to, že by současný post mohl být odrazovým můstkem?
Netoužím po jiných politických postech a nikam „výš“ nesměřuji.

Není vám líto, že se minimálně na čtyři roky profesně vzdáváte něčeho, co opravdu milujete?
Mezi milovat a mít rád vnímám rozdíl. Miluji svou manželku, a té se rozhodně nevzdávám (úsměv). Učitelem jsem skutečně rád. Velmi mě těší práce s mladými lidmi a předměty, které vyučuji, považuji za mimořádně zajímavé. Nepředpokládal jsem, že tuto práci budu muset někdy opustit. Ale skutečnost je taková, školní rok dokončím na zkrácený úvazek a pak se patrně budu muset na tři roky s gymnáziem rozloučit. Ale doufám, že mi zbude čas na nějaký drobný historický výzkum a publikování jeho výsledků.

Jak reagovala rodina na vaše rozhodnutí, že budete místostarosta? Máte tři malé děti, nebojíte se, že s nimi teď budete méně často, než když jste učil?
Když mě pan starosta Horák požádal, abych byl jeho místostarostou, probíral jsem tuto eventualitu s manželkou. Oba jsme vnímali, že to bude práce, která rodinu zatíží, ovšem bylo nutné respektovat výsledek voleb. Od začátku listopadu je tedy skutečností, že trávím méně času s rodinou. Je to dané jak odlišným charakterem práce místostarosty a učitele, tak i nynějším souběhem zaměstnání a úřadu. Naštěstí mám skvělou a velmi schopnou manželku, která je mi vždy velkou oporou. Zvládli jsme společně například i velmi náročné období, kdy se nám narodily děti a já jsem při zaměstnání psal doktorskou práci.

Teď z trochu jiného soudku. Nejste rodilý Bučovan, pocházíte z Kojátek. Co vás přivedlo právě do tohoto města?
Do Bučovic jsem pravidelně jezdil už v dětství. Nejdříve asi společně s rodiči do kostela, pak jsem zde navštěvoval základní školu a gymnázium. Jak jsem už říkal, po svatbě jsme se s manželkou do Bučovic přestěhovali. Toto malé město totiž považujeme za příjemné místo k životu.

Co máte na Bučovicích rád?
Myslím, že člověk se cítí pěkně v prostředí, které zná. A já bych řekl, že Bučovice znám dobře. Také jsem si je oblíbil skrze zkoumání městských dějin. V minulosti zde žili a působili mnozí vynikající lidé, ostatně také proto jsem svou knihu nazval Maloměšťáci s otevřenou myslí.

Máte ve městě nějaké oblíbené místo?
Mým nejoblíbenějším místem je domov. Jinak se rád dívám na Bučovice z návrší, například z Kalvárie či z Úlehly. A mám rád procházky městem, při kterých navštěvuji či míjím historické budovy.



Jan Růžička
věk: 34 let
co a kde studoval: na Univerzitě Palackého v Olomouci (PřF a FF) učitelství
geografie a historie pro střední školy a poté historické vědy
záliby: rodina, historie, veřejné dění, hudba (hra na kytaru a zpěv), cyklistika, oldtimery

Článek byl převzat ze zpravodaje Bučovické noviny se souhlasem vydavatele.