V Letonicích máme hezčí přírodu, než možná tušíte

Ilustrační foto
Autor: Luc Viatour, Wikipedia

V Letonicích jsme pouze krátkou dobu a musíme přiznat, než jsme se sem nastěhovali, měli jsme trochu obavy, jestli nás jako vystudované a stále zapálené zoology nebude stav místní přírody trochu deptat. Když pomineme Větrníky, pak nadšenci pro přírodu Letonice na první pohled nepřipadají nijak zvlášť zajímavé. Obec uprostřed rozsáhlých polí, s malým lesem, miniaturním zaneseným potokem, dvěma hnědými rybníčky… nic pro co by k nám přírodovědec vážil cestu. Ale když zde bydlí, zjistí, že v obci a jejím okolí žije překvapivě mnoho vzácných a chráněných živočichů (a možná i rostlin, ale to já nedovedu posoudit).

Příroda Letonic velmi dobře odpovídá tomu nejlepšímu, co se dá očekávat na Jižní Moravě. Zasahují k nám druhy běžné spíše na jih od nás ve stepích Panonské oblasti, zároveň zde máme hezký, druhově pestrý Letoňský háj a dokonce i rybníčky mají své kouzlo.

Co se různých bezobratlých týče, můžete přímo v Letonicích a na svých zahradách potkat stále velmi pestrou paletu druhů. Na jaře mezi prvními vylézají majky, ti neslavně známí jedovatí brouci, kteří se v celé střední Evropě vyskytují pouze ostrůvkovitě. Majky jsou vázány hlavně na dlouhodobě dobře udržované pestré prostředí zahrad, luk a pastvin. Aby se mohly majky rozmnožovat, potřebují hnízda samotářských včel. Právě pro samotářské včely se dají vyrobit tzv. „hmyzí hotely“, jak vypadají, se můžete podívat na věži v areálu Procyonu. V Letonicích můžete potkat i naše hmyzí obry. Právě teď se líhnou roháči, po večerech poletují v zahradách a po okrajích háje, aby se spářili a našli vhodné přestárlé stromy pro své larvy. Při trošce štěstí můžete začátkem léta u ovocných stromů nebo i pouličních lamp potkat největšího motýla v celé Evropě, nočního martináče hrušňového. Koncem léta se nedivte, když na své zahradě potkáte kudlanku nábožnou, dravý hmyz dorůstající až 10 centimetrů. Potkáte hlavně samičky, jsou větší a nápadnější a mnohem žravější, takže jim za oběť padne nejen všelijaký jiný hmyz, ale i samečci vlastního druhu.

Na jaře se ze všech větších louží a jezírek ozývalo trylkování samečků ropuchy zelené, teď se blíží doba, kdy se jejich pulci už budou měnit v malé žabky. Dospělé ropuchy „v maskáčích“ potkáte na zahradách, ale i na ulici – hlavně po dešti nebo v noci. Neubližujte jim, sežerou spoustu bezobratlé žoužele a částečně se živí i slimáky a plzáky, které určitě každý zná ze svých záhonů. Místy lze v letních večerech zaslechnout i brekotavé volání rosniček, jsou slyšet až kilometry daleko. Jediným v Letonicích běžným hadem je užovka obojková, ta se žlutými měsíčky za hlavou. Užovky patří mezi ohrožený druh, je to dáno tím, že výrazně ubylo vhodných míst, kde by se jejich vajíčka mohla nerušeně vyvíjet – hnojiště, komposty, naplaveniny na březích potoků apod. Užovky jsou pro člověka naprosto neškodné, jediní, kdo z nich mohou mít strach, jsou již zmíněné ropuchy a jiní obojživelníci. Pokud k nám zavítá odborník na ptáky, může při troše štěstí potkat druhy v naší zemi velmi vzácné. V létě nad Letonice zaletují hejna vlh pestrých, ty hnízdí v nedalekých kopečcích nad Marefami – Člupech. Občas lze zahlédnout i prolétajícího dudka, krásného ptáka s čírem na hlavě. Snad se u nás časem povede dudky přesvědčit i k zahnízdění, aby mohli společně s konipasy procházet pastviny.

Velkou radost člověku, který ví, na co se má dívat, dělá i teď vyschlý „rybník“, neboli biocentrum „Na potoce“. Toto území bylo vybudováno teprve před pár lety, po určitou dobu byla retenční nádrž naplněná vodou. Kam až voda při naplnění sahala se lze snadno přesvědčit podle souvislého pásu mladých vrb a topolů, kterých semínka voda roznesla po původním břehu. Před rokem nádrž vyschla, bylo to období hodů pro hejna bílých i černých čápů a volavek. Slétali se krmit na karasech stříbřitých, kteří byli do nádrže patrně neúmyslně zavlečeni v předchozích letech. Protože nádrž kompletně vyschla, začíná přirozenou cestou zarůstat. Takové prostředí je v současné krajině velmi vzácné a bydlí zde druhy, které v posledních letech výrazně ubyly, patří mezi ně třeba čejka chocholatá nebo kulík říční. Pro někoho může být překvapivé, že i přirozené zarůstání, pokud se nechá bez zásahu dlouhou dobu, vede ke ztrátě druhové pestrosti a ochuzování přírody. Proto je vhodné části ploch porostů udržovat sečením a pastvou tak, aby se vytvořila pestrá mozaika a udrželo se prostředí pro co největší počet druhů. O to se od letošního jara v biocentru se souhlasem obce snažíme, částečně sečeme a pomocí koní vypásáme levý břeh a hráz nádrže. Pravý břeh a přilehlé plochy jsou ponechány jako klidová zóna, kde se může bez rušení rozmnožovat a ukrývat drobná zvěř.

Věříme, že při procházkách po okolí naší obce a ve svých zahradách budete mít oči a uši otevřené a dokážete vnímat, že příroda v krajině kolem nás ještě stále žije. Pomoct můžete jednoduše. Nesekejte trávníky nakrátko a příliš často, nechejte na zahradě trochu nepořádku a pár bodláků pro hmyz, ropuchy a ptáky. Pokud to není nutné, nepoužívejte nadbytečně herbicidy, trocha plevele snad nikomu neublíží a mnoha tvorům umožní přežít. Pokud máte možnost, zadržujte přes léto dešťovou vodu a udělejte pro motýly a ptáky místa k pití.