ROZHOVOR: Manželé Šediví na Bučovicku provozují rodinnou EKO farmu Člupy

Ilustrační foto
Autor: Andrea Špak

Manželé Šediví hospodaří v chráněném území Člupy u Maref. Kromě prodeje mléčných produktů si je můžete najmout i na pomoc s obděláním vlastních pozemků. Na praxe k nim chodí studenti třeba z Mendelovy univerzity a spolupráci s dalšími institucemi se nebrání, protože v ní vidí vzájemný přínos. Celoživotní vzdělávání je totiž pro ně samozřejmostí. Pravidelně se účastní konferencí a workshopů, kde mají možnost se inspirovat příběhy ostatních a potkat podobně smýšlející lidí.

Píšete o sobě, že jste načerpali inspiraci na Novém Zélandu a v Austrálii, ale také že jste se následně začali vzdělávat v rámci seminářích o půdě, zvířatech, o ochraně přírody, o zpracování mléka, o ovocných stromech a tak dále. Pomohlo Vám tohle vzdělání zásadně rozjet farmu a navštěvujete různá školení a semináře i dál?

Ano a zásadně. Začínali jsme zcela mimo obor a bez doplnění, alespoň minimálních informací by nešlo zemědělskou činnost provozovat. Zásadní také byly kontakty s inspirativními lidmi ze stran vyučujících nebo dalších farmářů.

Celoživotního vzdělávání je pro nás samozřejmostí, abychom se mohli posouvat v podnikání, ale i v osobním životě. Mnohé studie o půdě, o produkci zdravých potravin o potřebách zvířat nebo vlivu zemědělství na krajinu už neplatí a nahrazují je nové, proto je třeba pohled na zemědělství neustále přehodnocovat. Je důležité pravidelně aktualizovat a prohlubovat současné vědění.

V dnešní době, kdy jsou všechny informace lehce dostupné, je to přeci velice jednoduché a můžete to praktikovat i během rutinních činností. Poslouchání audio knih, podcastů, sledování webinářů, Youtube videí je pohodlné a přístupné všem. Na odborných konferencích a seminářích, kterých se každoročně koná desítky se zase můžete osobně potkat se svými vzory nebo se inspirovat příběhy ostatních, podobně smýšlejících lidí. Nikdy v historii lidstva to nebylo snazší.

V rámci projektu Živý region se pořádal festival Mrkev v zimě, kterého jste se zúčastnili. Byli jste ještě na dalších akcí v rámci tohoto projektu?

Účastnili jsme se workshopu o marketingu v zemědělství, který pořádal projekt Živý region v Pohořelicích. Workshop byl velice dobře zorganizovaný a přesně doručil informace, pro které jsme si přijeli, včetně zajímavých materiálů.

Na svých stránkách uvádíte, že spolupracujete s Mendelovou Univerzitou v Brně nebo s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství. V čem například s nimi spolupracujete?

Pravidelně k nám chodí studenti těchto škol na praxe v rámci svých zaměření. Výzkumný ústav veterinárního lékařství u nás prováděl studii na stádu koz, kde se monitorovaly příznaky pseudotuberkulózy. Člupy navštěvují také studenti v rámci zápočtů o ekologii. Máme vysetý trvalý travnatý porost (pastviny, louky) podle doporučení Mendelu a jednu pokusnou bohatou luční směs do extenzivních suchých podmínek. Dalším spolupracím jsme otevření, protože to vnímáme jako vzájemně přínosné.

Hospodaříte v přírodní památce Člupy, vyplývají z toho pro Vás nějaká omezení?

Samozřejmě. V přírodní památce (PP) Člupy se řídíme plánem péče a zároveň se snažíme dodržovat podmínky v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZFI), což nás staví do poměrně komplikované situace. Jak krajinu šetrně udržovat, ale zároveň naplňovat někdy zcestné podmínky Společné zemědělské politiky (zemědělská politika Evropské komise)? To je často oříšek. Jihomoravský kraj nemá dostatek finančních prostředků, aby zaplatil řádné plnění podle plánu péče. Z těchto důvodů na PP využíváme nadstavbový titul ošetřování - stepní a suché trávníky dle nastavení SZIF, který však nerespektuje stoprocentně potřeby této konkrétní lokality.

Člupy nejsou určené k intenzivnímu hospodaření. Díky svažitosti pozemků zde nelze používat žádnou techniku a vše se musí řešit manuálně. Musí se spásat šetrně a promyšleně podle různě kvetoucích chráněných druhů. Proto ji nelze užívat čistě zemědělsky a ponechat tuto významnou lokalitu ladem také není řešení.

Snažíme se PP Člupy příkladně udržovat, abychom nepoškozovali vzácné lokality, ale nemůžeme to dělat pouze z vlastních prostředků. Přeci jen se zemědělstvím živíme, proto k nim přistupujeme takto schizofrenně. S podobnými problémy se trápí mnozí ostatní, kteří se rozhodli starat o nějaké chráněné území v ČR.

Mimo prodej mléčných produktů a výrobků nabízíte také zemědělské služby jako rozmetání statkových hnojiv, mulčování pastvin a polních cest, senoseče a štěpování křovin. Jak velký je o takové služby u nás zájem?

Zájem o tyto služby není velký. Myšlenka zemědělských služeb je postavena na tom, že naše stroje nepoužíváme denně, třeba rozmetadlo pouze jeden týden v roce, proto nabízíme jejich využití široké veřejnosti. Česká společnost je bohužel rozdělena na lidi, kteří mají nulový vztah k půdě, často i k vlastním pozemkům, a na velké hospodařící subjekty. Mezi těmito dvěma protipóly je pouze pár záhumenkářů, kteří většinou vlastní starý zetor a práce na polích si dělají sami. Zůstávají pouze někteří uvědomělí majitelé půdy, kteří si třeba vysadili malý ovocný sad nebo si pořídili pár ovcí či koně. Těm nějakou tu službu uděláme. Jsou to však zanedbatelné jednotky hodin ročně.

Co byly největší výzvy, kterým jste čelili, a co jsou největší chyby, které jste udělali a poučili jste se z nich?

Největší výzvou bylo vybudovat malou rodinnou farmu, která bude vyrábět jídlo, prodávat ho lokálně a příkladně se starat o krajinu. Paradoxně něco, o čem Ministerstvo zemědělství mluví již 20 let jako o důležitém pilíři českého zemědělství. Jelikož to stát chce, jeden by si myslel, že plánuje tento sektor podporovat. Těmto farmářům však hází jeden klacek za druhým přímo pod nohy, přestože v médiích tvrdí, že je podporuje, plete si bývalé JéZéĎáky s malými farmáři.

Chyb bylo na začátku podnikání mnoho, žádná však nebyla tak fatální, aby nás nějak negativně poznamenala a my se z ní nepoučili. Určitě jsme byli na začátku příliš naivní, důvěřiví a málo drzí. Hledali jsme mantinely, mezi kterými se lze pohybovat. Podnikání je cesta, která nemá cíl. Musíte na ní nalézt smysl a svobodu. Chyby jsou slepé uličky, které je nutno objevit a nebát se kousek vrátit. Chyba není nepřítel, ale zkušenost.

Co byste doporučili ostatním, kteří by chtěli začít, podobně jako vy, s ekologickým zemědělstvím a s prodejem domácích výrobků?

Nebojte se, věřte svým instinktům. Mluvte o svých plánech s ostatními lidmi kolem sebe, ať získáte zpětnou vazbu. Udělejte si kvalitní byznys plán a dobře si jej několikrát spočítejte.

Obklopte se spolehlivými lidmi, třeba rodinnou, to je velmi důležité. Buďte trpěliví, otevření příležitostem a nezapomeňte odpočívat. Pokud se vám podaří najít si svoji cestu, úspěch vás nemine.

Autory textu jsou Kamil Šedivý a Hana Bláhová z Impact Hub Brno. Text vznikl v rámci projektu Živý region Podbrněnsko. Financován byl z Norských fondů.