Pervitin v regionech: Bučovicko mělo třináctkrát méně varen než Kyjovsko

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Bučovicko na chvostu pervitinové produkce v kraji

Podle Policejní mapy varen a pěstíren byla na Bučovicku od roku 2017 odhalena jediná varna pervitinu. Region se tím řadí do spod žebříčku po boku např. Ivančincka nebo Židlochovicka. Na vrcholu žebříčku je poté nedaleké Hodonínsko (17) a dvě místa pod ním sousední Kyjovsko (13). Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí. Reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tedy i pozice ve středu tabulky může značit alarmující výskyt. Z čísel je patrné, že drogová výroba se nevyhýbá žádnému koutu kraje – avšak sousední Kyjovsko patří k nejzatíženějším.

Kde se na Bučovicku a Kyjovsku vařilo

V samotných Bučovicích byla nalezena jedna varna. Rozdrobený trend vykazuje  sousední Kyjovsko (celý článek zde). V Bučovicích se našla jedna malá kuchyňská varna, které také převažovaly na Kyjovsku. Nicméně i středně velké varny do 500g nebývají žádnou průmyslovou laboratoří. Jak píše Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017 – srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byla na Slavkovsku odhalena jediná varna. Zatímco na Kyjovsku se našlo celkem 8 varen. V letech 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách zaznamenány žádné (chybí kompletní data za pandemické období). Po covidu se na Slavkovsku našly dvě varny v roce 2023 a jedna v roce 2024. V roce 2025 nebyla nalezena ani jedna varna. Na Kyjovsku se poté našly varny čtyři z toho zatím jedna v roce 2025.

 
Varna zakopaná v lese: vynalézavost vařičů nezná mezí

Zakopaný kovový box s kompletní “varnou” na pervitin odhalili kriminalisté v lese na Kyjovsku. Vařič si takovou skrýší chtěl pojistit, že na něj nikdo nepřijde. Příběh jako z detektivky se skutečně odehrál loni na Kyjovsku. Jak uvádí Policie ČR, sedmačtyřicetiletý muž, sám závislý na pervitinu, zvolil důmyslnou taktiku: pervitin vařil pokaždé na jiném místě uprostřed lesa a kompletní varnu nikdy nenechával doma.

Místo toho ji ukrýval v zemi, v kovové bedně zakopané na tajném lesním místě.

Suroviny na výrobu si opatřoval přes známé nebo si pro ně jezdil do sousedního Slovenska – i díky blízkosti hranice pro něj nebyl problém nakoupit potřebné léky. Ani tato opatrnost mu však nepomohla: kriminalisté jeho aktivity měsíce sledovali a nakonec ho dopadli přímo při činu – zadrželi ho ve chvíli, kdy se vracel z nákupu léků. Muži, který už byl v minulosti za drogy trestaný, nyní hrozí až pět let vězení. Tento kuriózní případ ilustruje, jak daleko jsou místní výrobci pervitinu ochotni zajít, aby unikli zákonu.

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o  „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Zpráva o nelegálních drogách v ČR dokládá, že lidé zapojení do drogové kriminality často čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle mapy agentury PAQ research má Bučovicko jednu z nejnižších měr sociálního vyloučení (dlouhodobá nezaměstnanost, exekuce atp.) v Jihomoravském kraji – o více než polovinu menší, než je průměr. Například Kyjovsko má tento index skoro dvakrát větší a Hodonínsko dokonce třikrát(nejvíce v kraji), čemuž odpovídá i nejvyšší počet nalezených varen v kraji.  V regionech jako Hodonínsko nebo Kyjovsko můžeme dlouhodobý trend vysoké výroby pervitinu částečně chápat jako adaptivní reakci na socioekonomický tlak, nedostatek pracovních příležitostí, vyšší míru zadluženosti či sociální vyloučení – např. u Blanenska je situace poměrně odlišná, spíše se zdá, že se jedná o ustálené komunity. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Pervitinové varny na Bučovicku tedy plně odráží socio-ekonomické nerovnosti, protože se nedá mluvit o nějakém ustáleném trendu ale jedná se o konkrétní případ. Není tudíž vždy možné svést vinu na konkrétní jedince, ale spíše na prostředí, ve kterém se takové jednání může stát nutností. Přemíra malých kuchyňských varen dokládá, že většina producentů nejsou součástí nějaké velké sériové výroby, ale spíše se ocitli v situaci, ze které mnohdy není jednoduché se dostat – kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se mělo snížit množství producentů, ale také množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Vyškovsko je standardním drogovým producentem
• Kyjovsko je jako pole rozesetých varen
• Slavkovsko mělo o polovinu méně varen než Kyjovsko

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografií je Policie ČR.