Logo regionálního portálu bucovicko.cz

OBRAZEM: Podzimní práce ochránců přírody na jihu Moravy jsou v plném proudu

Helena Havranová
čtvrtek 11.11.2021



Ačkoli venku už příroda pomalu ale jistě ulehá k zimnímu spánku, ochránci přírody z ČSOP Morava ještě musí před příchodem sněhu dokončit podzimní práce. Zatímco některé oblasti spase stádo ovcí, na jiné musí nastoupit lidská síla a lokalitu obstarat s pomocí křovinořezů, hrábí a vidlí. 

 

Nezisková organizace ČSOP Morava působí v regionu jižní Moravy již sedm let a aktuálně se stará o jedenáct lokalit. Hlavním úkolem ochránců je lokality pravidelně obstarávat, což vyžaduje trávu zhruba dvakrát ročně mozaikovitě posekat a odklidit. Kromě dobrovolníků a brigádníků pomáhají místním pracovníkům přírody také ovce, které vybraná chráněná území spásají a lidem tím šetří práci i čas.

 

„Pastvě ovcí se věnujeme v závislosti na jednotlivých cílových druzích na lokalitách, takže se jedná o docela komplikovanou logistiku, kdy se snažíme pást tak, aby to přírodě prospívalo a ovečky přitom nesežraly nejvzácnější rostliny,“ vysvětlila koordinátorka dobrovolníků Johana Drlíková.

 

Stádo, které tvoří převážně adoptované a bývalými majiteli nechtěné ovce kamerunské a ouessantské, pracovníci spolku v průběhu roku přesouvají na různá stanoviště, aby postupně spásly potřebné travní porosty. 

 

„Letos na podzim jsme se pastvě věnovali prvně v Morkůvkách, což je starý opuštěný sad, v němž rostou orchideje a další vzácné druhy rostlin a následně v Kobylí, což je velice zajímavá stepní lokalita s rozmanitou květenou,“ přiblížila podzimní práce Drlíková, která kromě svého působení ve spolku pracuje také v Ústav výzkumu globální změny české Akademie věd. Poslední lokalita, která ovečky letos před přesunem do zimního zimoviště čeká, je Kamenný Vrch u Kurdějova.

 

Kam nemůžou ovce, musí křovinořez

 

Ne na všech místech je ale pastva ovcí možná, a tak je musí ochránci nahradit. S pomocí křovinořezů nejprve část lokality posečou a následně, obvykle s několikadenním odstupem, ležící trávu shrabou a odnosí, aby se zde rostlinám další rok dařilo. Letos provedli podzimní seč například na stepní louce Syslovce v obci Nenkovice na Kyjovsku nebo v národní přírodní památce Na Adamcích v Želeticích.

 

„Čas sečí každý rok střídáme, na stepních lokalitách není nutné všechnu trávu pokosit každoročně a někdy je vhodnější kosit v létě, jindy stačí až na podzim,“ uvedla Drlíková.

 

Jak nicméně jihomoravská ochránkyně přírody a environmentalistka dodává, velkým problémem je v současnosti zarůstání přírody křovinami, a tak tvoří podstatnou část podzimních prací také výřez dřevin. Ty totiž bez pravidelných zákroků časem zadusí veškeré ostatní druhy rostoucí pod nimi, a kromě hnízdišť pro ptáky nemají pro přírodu mnoho dalších využití. A protože v naší volné krajině se již nepohybují velcí býložravci jako jsou zubři či pratuři, kteří by rozrůstající se houští požírali a krotili, musí je zastat lidi.

 

Naší snahou je udržet to v rovnováze – křoviny určitě musí někde být, ale zároveň musí být dostatek přírodních ploch plných motýlů, samotářských včelek a dalších hmyzáků, kteří slouží jako opylovači lidem a zároveň i jako potrava ptákům,“ dodala

jihomoravská koordinátorka dobrovolníků.

 

Zdrojem fotografií je Johana Drlíková

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.

Reklama